Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
cenova_citlivost [2013/09/09 15:14] honza_marketing-insight.cz |
cenova_citlivost [2013/10/09 15:34] (aktuální) |
||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Cenová citlivost ====== | ====== Cenová citlivost ====== | ||
+ | Testy cenové citlivosti jsou doménou výhradně kvantitativního výzkumu. | ||
+ | ===== Conjoint analýza ===== | ||
- | Cena má na úspěch nového výrobku stejný vliv jako jeho design. Počáteční stanovení ceny je významné z hlediska dlouhodobé cenové strategie. Testy cenové citlivosti jsou doménou výhradně kvantitativního výzkumu a v podstatě existují 2 základní techniky nebo přístupy, pomocí nichž se cena testuje: tzv. nepřímé a přímé techniky. | + | Tato metodologie vychází z předpokladu, že spotřebitel hodnotí produkt nebo službu jako sumu jednotlivých částí nebo chcete-li atributů výrobku jako je značka, cena, velikost balení atd. a jejich jednotlivých úrovní (značka 1, značka 2, cenová úroveň 1, cena úroveň 2 apod.). Respondent vybírá (nebo hodnotí či udává pořadí) mezi jednotlivými výrobky, pokaždé však s atributy jiné úrovně. Na základě analýzy jednotlivých výběrů, můžeme identifikovat, jak velkou roli hraje každý atribut a na tomto základě modelovat cenovou elasticitu výrobku v kontextu konkurenčních značek, či velikosti balení. |
- | U nepřímých technik se ptám pouze na jeden testovaný výrobek, naproti tomu přímé techniky uplatňují cenový test v kontextu ostatních (konkurenčních) výrobků. | + | |
- | Nejrozšířenější nepřímou technikou je tzv. **PSM (Price Sensitivity Meter)**. Ve spojení s tímto testem se můžete setkat také s označením „**Van Westendorp**“ nebo „Van Westendorpova metoda“. | + | ===== Van Westendorp ===== |
+ | |||
+ | Nejrozšířenějším testem cenové citlivosti je tzv. **PSM (Price Sensitivity Meter)**. Ve spojení s tímto testem se můžete setkat také s označením „Van Westendorp“ nebo „Van Westendorpova metoda“. | ||
Jejím hlavním cílem je identifikovat základní psychologické cenové úrovně a spočívá v sérii otázek, které jsou respondentovi kladeny. Jedná se o otázky, kde se ptáme respondenta na různé cenové hladiny výrobku: Při jaké cenové hladině by respondent považoval výrobek za příliš levný, levný, naopak drahý a příliš drahý. Získáme tak interval přijatelných cen, v kterém by se cena daného výrobku měla pohybovat | Jejím hlavním cílem je identifikovat základní psychologické cenové úrovně a spočívá v sérii otázek, které jsou respondentovi kladeny. Jedná se o otázky, kde se ptáme respondenta na různé cenové hladiny výrobku: Při jaké cenové hladině by respondent považoval výrobek za příliš levný, levný, naopak drahý a příliš drahý. Získáme tak interval přijatelných cen, v kterém by se cena daného výrobku měla pohybovat | ||
- | Asi nejkomplexnějším způsobem přímého testování ceny jsou **analýzy na bázi conjointu**. | ||
- | Tato metodologie vychází z předpokladu, že spotřebitel hodnotí produkt nebo službu jako sumu jednotlivých částí nebo chcete-li atributů výrobku jako je značka, cena, velikost balení atd. a jejich jednotlivých úrovní (značka 1, značka 2, cenová úroveň 1, cena úroveň 2 apod.). Stejně jako u předchozí metodologie, respondent vybírá (nebo hodnotí či udává pořadí) mezi jednotlivými výrobky, pokaždé však s atributy jiné úrovně. Na základě analýzy jednotlivých výběrů, můžeme identifikovat, jak velkou roli hraje každý atribut a na tomto základě modelovat cenovou elasticitu výrobku v kontextu konkurenčních značek, či velikosti balení. | ||
- | Conjoint analýz je možné také využít pro optimalizaci výrobku nebo služby, tudíž se nemusí nutně jednat pouze o optimalizaci cenovou. |